Vývoj počtu obyvatelstva (jev B-1)

Počet obyvatel k určitému okamžiku, tedy stav obyvatelstva, je jednou ze základních charakteristik sledovaných ČSÚ z oblasti demografické statistiky. Veškeré údaje se přitom týkají všech obyvatel, kteří mají v ČR trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují také cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců) a cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají i občanů zemí EU s přechodným pobytem na území ČR a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Pro vývoj počtu obyvatel a trend jeho vývoje jsou sledovány ukazatele přirozeného přírůstku (rozdíl živě narozených a zemřelých) a migračního salda (rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých). Doplňující tematická mapa (XX) ukazuje hrubou míru těchto ukazatelů přes sebe. Mapa je doplněna také o obce s počtem obyvatel nad 3 tis. rozdělených dle velikosti.

Počet obyvatel má v kraji v posledních letech klesající tendenci, tento stav pokračuje již od roku 2010, kdy počet obyvatel poklesl v každém následujícím roku a Olomoucký kraj se tak v mezikrajském srovnání v tomto ukazateli řadí mezi horší kraje, kdy se spolu s Ústeckým krajem pohybuje kolem 4. - 5. pozice od konce. Vývoj obyvatel v jednotlivých ORP je stagnující až mírně klesající, což se pak projevilo na celkovém vývoji počtu obyvatel v kraji za posledních desetiletí. Mezi ORP, které vykazují podobné hodnoty počtu obyvatel za posledních 10 let dokonce s mírně vzrůstajícím trendem patří Olomouc, Litovel a Šternberk. Naopak mírně klesající trend mají ORP Prostějov, Hranice, Lipník and Bečvou, Mohelnice, Zábřeh a Uničov. Výraznější pokles obyvatel zaznamenává v ORP Šumperk, Přerov a Konice, nejvýraznější a setrvalý pokles počtu obyvatel probíhá na Jesenicku.

Věkové složení obyvatelstva (jev B-2a)

Věkové složení ukazuje na rozložení obyvatelstva podle věkových skupin. Nejčastěji se sledují tři věkové skupiny: 0-14 let (děti), 15-64 let (produktivní věk), 65 a více let (staří lidé). Sledovaným ukazatelem je potom podíl počtu obyvatel v dané věkové skupině na celkovém počtu obyvatel území v procentech.

V téměř všech krajích se podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let pohybuje kolem 15,5 %, výjimkou je pouze kraj Středočeský, kde je to 17,8 %. Olomoucký kraj se s hodnotou 15,7 pohybuje spolu s Vysočinou ve středu mezikrajského srovnání.

Rozložení v rámci ORP Olomouckého kraje ukazuje rozdíly patrnější. Nejvyšší podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let má ORP Olomouc, kde se hodnoty blíží k 16,5 % a dále ORP Šternberk a Prostějov s hranicí jen málo pod 16 %. Nejnižší podíl mladého obyvatelstva má ORP Konice, kde je podíl pouze něco málo přes 13,8 %, nižší hodnoty pak má také ORP Jeseník, Mohelnice a Přerov, pod 15 % je ještě ORP Uničov. Podíl věkové skupiny 65 a více let se v celorepublikovém měřítku pohybuje kolem 20,5 % (od 18,6 % ve Středočeském do 22 % v Královéhradeckém), přičemž Olomoucký kraj je s hodnotou 21 % obyvatel s 65 a více lety třetí od konce. V rámci kraje pak mezi ORP s nejnižším podílem starších lidí patří ORP Lipník nad Bečvou s hodnotou 18,4 %, pod 19 % mají ještě ORP Hranice a Šternberk. Nejvyšší podíl obyvatel 65 + má ORP Konice (21,2 %). Průměrný věk obyvatelstva Olomouckého kraje je 43,1 let a kraj je tak čtvrtým nejstarším v republice. Hodnota přitom setrvale stoupá.

Vzdělanostní složení obyvatelstva (jev B-4a)

Sledovanými ukazateli vzdělanostního složení obyvatelstva jsou podíly osob se základním a vysokoškolským vzděláním. Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku a dosaženého stupně vzdělání na počtu obyvatel území této věkové kategorie. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří mají dokončený věk alespoň 15 let a jejichž dosažené dokončené vzdělání je základní nebo neukončené základní vzdělání, resp. vzdělání vysokoškolské nebo vyšší, ve jmenovateli pak celkový počet obyvatel území s dokončeným věkem alespoň 15 let.

Podle SLDB 2011 žilo v Olomouckém kraji se základním vzděláním 18,4 %, naopak podíl osob s vysokoškolským vzdělání v Olomouckém kraji se pohyboval lehce přes 11 % a znamenal tak 4. místo mezi všemi kraji. V rámci ORP se podíly osob se základním vzděláním pohybují v rozmezí 15 – 22 %. Nejvyšší podíl osob se základním vzděláním byl v ORP Jeseník, Konice, Mohelnice, Šternberk a Uničov, kde se hodnoty pohybovaly přes 20 %. Naopak nejnižší hodnoty měly ORP Olomouc (15,4 %) a Prostějov (17 %). V podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí mezi jednotlivými ORP jednoznačně dominovala ORP Olomouc s hodnotou obyvatel přes 17 %. Ostatní ORP se pak pohybovaly v rozmezí 8-10 %, kdy nejnižší hodnoty zaznamenaly ORP Konice, kde byl podíl jen necelých 6,5 %.

Výstavba domů a bytů (jev B-11)

Informace z ČSÚ o počtu bytů nových, jejichž výstavba byla ve sledovaném období dokončena, tj. na které vydaná kolaudační rozhodnutí nabyla právní moci. Jde o byty v nové výstavbě, nástavbě, přístavbě, resp. vestavbě nebo vzniklé stavební úpravou stávajícího nebytového prostoru. Zahrnuje i samostatné bytové jednotky v domovech pro seniory a byty vzniklé v nebytových budovách. Počet bytů v budovách nových i stávajících, jejichž výstavba byla ve sledovaném období dokončena, tj. na které byla vydána kolaudační rozhodnutí a nabyla právní moci. Dále jde o byty v nové výstavbě, nástavbě, přístavbě, resp. přestavbě, dokončené modernizací a rekonstrukcí.

Ukazatel uvádí počet bytů, jejichž dokončení bylo ve sledovaném roce nahlášeno příslušnému stavebnímu úřadu. Hlášení se vztahuje na každou stavbu rodinného domu, jeho přístavbu, nástavbu či jinou stavební úpravu, nebo nový byt získaný stavební úpravou stávajícího nebytového prostoru, v jejímž důsledku vznikl alespoň jeden byt. Rodinný dům je dům, který má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu, využívané k rekreaci.

Z údajů ČSÚ o vývoji bytové výstavby (počtu dokončených bytů) v letech 2011 – 2020 byla zjištěna intenzita bytové výstavby na 1 000 obyvatel (brán střední stav obyvatelstva v daných letech, aby mohlo dojít ke srovnání).

>>> doplnit odkaz na grafy

V rámci ČR patří Olomoucký kraj v posledních letech mezi nejintenzivněji stavějící regiony. S hodnotou 3,5 dokončeného bytu na 1000 obyvatel patří kraji 5. příčka a poprvé za sledované období od roku 2011 překonal celostátní hodnotu intenzity výstavby. Zároveň patří spolu s Vysočinou a Moravskoslezským krajem k jediným, které mezi lety 2019 a 2020 zaznamenaly v intenzitě výstavby nárůst. Olomoucký kraj přitom jako jediný roste nepřetržitě od roku 2015. V roce 2020 bylo v kraji dokončeno celkem 2205 nových bytů.

Rozložení intenzity bytové výstavby v rámci kraje se soustřeďuje v ORP Olomouc s téměř 6,3 a v ORP Prostějov s téměř 4,7 dokončenými byty na 1000 obyvatel. Intenzivněji se staví dále na Šternbersku, Litovelsku a Mohelnicku (mezi 3-4 dokončenými byty na 1000 obyvatel). Ostatní ORP kraje se pohybují velmi podobně mezi hodnotami 1–2. Nejméně se staví na Přerovsku, Šumpersku a v ORP Lipník nad Bečvou (do 1,5 bytu na 1000 obyvatel). Celkově v kraji mírně převládá počet dokončených bytů v bytových domech, a to zejména díky ORP Olomouc a Prostějov, kde se absolutně jde o 1020 dokončených bytů, což představuje přibližně 70 % celkově dokončených bytů. V ostatních ORP převládají byty v rodinných domech, nejvíce v ORP Šumperk, kde se za rok 2020 nepostavil mimo rodinné domy žádný byt. Následují ORP Lipník nad Bečvou s 95 % a dále Přerov, Konice a Uničov s poměrem kolem 90 % dokončených bytů v rodinných domech.

Obydlenost bytového fondu (jev B-12a)

Podle ČSÚ je byt neobydlený, jestliže v něm nemá obvyklý pobyt alespoň jedna osoba. Údaj za neobydlené byty celkem je součtem neobydlených bytů v neobydlených domech a neobydlených bytů v obydlených domech. Ukazatel je dán podílem počtu neobydlených bytů na celkovém počtu bytů v obci (městské části). Jedná se o informace ze SLBD 2011.

>>> doplnit odkaz na graf

V Olomouckém kraji bylo v roce 2011 přes 35 000 neobydlených bytů, což činilo 12,8 % z celkového počtu bytů. To řadí Olomoucký kraj celorepublikovém měřítku mezi kraje s nižším podílem neobydlených bytů. Největší podíl neobydlených bytů v rámci kraje byl v ORP Konice, kde se podíl blížil 30 %, v ostatních ORP byly hodnoty výrazně nižší a většina z nich se pohybovala kolem hranice 15 %. Nejnižší podíl byl v ORP Olomouc, jen necelých 10 %.

Stáří a struktura bytového a domovního fondu (jev B-13)

Sledovanými ukazateli tohoto jevu jsou údaje ze SLBD 2011 poskytované ČSÚ. Jde o počty obydlených domů a bytů a podíl bytů postavených v časových intervalech: do roku 1919, 1920-1970, 1971-1980, 1981-2000 a 2001-2011. Z údajů o počtu dokončených bytů v jednotlivých letech lze doplnit údaje za roky 2012-2020. Jde však o ukazatel počtu bytů, nikoliv domů, je tedy vhodné s těmito údaji pracovat pouze doplňkově. Zajímavé je např. porovnání oblastí s nejstarším bytovým a domovním fondem a oblastí s nejvyšší intenzitou výstavby v posledních letech. Taková údaje zobrazuje doplňující mapa č. P4b.

Počet obydlených domů 

Dům je obydlen, jestliže v něm má obvyklý pobyt alespoň jedna osoba. Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení, objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k bydlení. Patří sem např. rodinné domy, bytové domy a dále i různá zařízení určená k bydlení – např. domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy sociální péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, kláštery a konventy, azylová zařízení pro cizince, budovy s provozním bytem (např. škola s bytem školníka) apod.

Olomoucký kraj disponuje celkem téměř 140 000 domy, z nichž zhruba 120 000 je obydlených. V rámci ORP má největší počet obydlených domů ORP Olomouc a Prostějov, které mají také nejvyšší počty domů celkem (kolem 25 000). Naopak nejnižší počet obydlených domů má ORP Konice a Lipník, které mají naopak nejnižší počty domů celkem (jen cca 4 000 domů). Zajímavé je srovnání počtu rodinných domů z celkového počtu obydlených domů, kde největší rozdíly vykazuje ORP Olomouc, kde je největší počet domů bytových (přes 3 300), následuje ORP Prostějov, Přerov, Šumperk a Jeseník, pro které jsou bytové domy také typické (kolem 1 500).

Počet obydlených bytů 

Byt je obydlen, pokud v něm má alespoň jedna osoba obvyklý pobyt. Byt je soubor místností (popřípadě jednotlivá obytná místnost), který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na bydlení. Byt musí mít obytný prostor, vlastní uzavíratelný vstup, prostor pro vaření, prostor pro tělesnou hygienu. Za byty se z hlediska SLDB považují také jednotlivé obytné místnosti ve svobodárnách, penzionech, domovech důchodců apod., pokud slouží k ubytování dlouhodobého charakteru na základě smlouvy a jsou směnitelné za jinou bytovou jednotku (tzv. dekretované místnosti).

Zajímavým ukazatelem je přepočet celkového počtu bytů na rodinné domy, resp. Podíl obydlených bytů na počet obydlených domů. Dále je sledován vývoj počtu obydlených bytů na počtu obyvatel za posledních deset let od posledního SLDB (tedy v letech 2001 – 2011), počet obyvatel je brán jako střední stav v daných letech a výsledné hodnoty jsou přepočítány na procentuální podíl.

Olomoucký kraj disponuje téměř 280 000 byty, z nich zhruba 244 000 je obydlených. Z celkového počtu bytů jednoznačně dominuje ORP Olomouc, kde tvoří byty v rodinných domech pouze necelou polovinu celkového počtu bytů, což je dáno masivní výstavbou bytových domů v krajské metropoli. Následuje ORP Prostějov, Přerov a Šumperk, které jsou nejlidnatějšími ORP. Ostatní ORP mají počty mnohem nižší (dáno nižším počtem obyvatel v ORP).

Největší podíl bytů na dům vykazují centra ORP – ve městech je patrná výstavba domů s vyššími počty bytů. Tento typ bytů je také patrný v některých dalších oblastech jako je např. Hanušovicko, Berounsko.

Podíl obydlených bytů podle roku postavení 

Z hlediska nejstarších obydlených domů, tedy postavených před rokem 1919, je s téměř 15 % takových domů nejpočetnější ORP Jeseník. Následuje ho Litovel, Šternberk a Konice s podílem mezi 13-13,5 % nejstarších domů. V ORP Jeseník i Konice je přitom zároveň nejmenší podíl nově postavených domů, tedy v letech 2001-2011, jen mále přes 6 %. Dalším ORP s nízkým podílem nové zástavby je ORP Přerov (6,5 %) a Šumperk (6,9 %).

Naopak nejmenší podíly v případě nejstarších domů patří opět ORP Přerov, kde jich stojí asi 6 %, dále ORP Zábřeh (7 %) a ORP Hranice (8,6 %). Do 10 % s nejstarší zástavbou se ještě pohybuje ORP Olomouc a Prostějov. Nejvíce nově postavených domů, tj. mezi lety 2001-2011, je v ORP Olomouc a Zábřeh (kolem 10,5 %) a ORP Lipník nad Bečvou a Litovel (kolem 10 %).

Podíl domů z let 1920-1970 dominuje u ORP Přerov (téměř 42 %) a u domů z 80. let je nejvyšší v ORP Mohelnice (téměř 31 %). U obou ORP se zároveň jedná o nejvyšší podíl takto starých domů nejen v rámci kraje, ale také v rámci struktury stáří domů této ORP.