Sídelní struktura (B-6)

V rámci sídelní struktury je sledována struktura obcí dle obslužnosti obcí, občanské vybavenosti obcí v kraji (rozlišeno na kategorie středisko I, II, III a IV. Dále je sledována hustota zalidnění dle informací z ČSÚ. Dalšími sledovanými faktory je pohyb obyvatelstva a jeho vývoj (přirozený přírůstek, migrace).

Analýza sídelní struktury vychází ze Studie sídelní struktury, která byla pořízena krajským úřadem v roce 2012. Hlavním podkladem a datovým zdrojem pro její zpracování byla data SLDB 2011 a nelze tak některé její závěry již požadovat za příliš aktuální. V té návaznosti se počítá s dílčí aktualizací ÚAP Olomouckého kraje nad rámec rozsahu standartní průběžné aktualizace v následujícím roce, která bude zahrnovat závěry z plánované aktualizace sídelní struktury na základě dat ze Sčítání 2021.

Obslužnost obcí

Obsluhovaná obec – obec závislá na veřejné infrastruktuře v jiné obci, ale leží v rozvojové ose/oblasti, FUA (funkční urbanizované území). 

• Obsluhující (svébytná) – leží mimo FUA, rozvojovou osu/oblast, ale se základním vybavením.
• Obsluhující/obsluhovaná – pracovně závislá na jiných obcích, se základním vybavením.
• Obsluhující (plně závislá) – pracovně i infrastrukturně závislá na jiných obcích mimo FUA, rozvojové osy/oblasti.
• Ostatní obce nejsou závislé na veřejné infrastruktuře v jiné obci.

Mezi obsluhované obce patří obce kolem center ORP, nejširší záběr má Olomouc, Prostějov a Přerov, které jsou, zejména pracovně, navázané na centrum ORP, případně centrum kraje. Těchto typů obcí podle obslužnosti je v kraji nejvíce, obcí zařazených do dalších skupin je diametrálně méně. Plně závislé obce na obci jiné jsou typické pro okrajové části kraje (Konicko, jih Prostějovska, jih Hranicka, obce podél východní hranice a Javornicko). Skupina obcí se základním vybavením, ale pracovní závislostí na jiných obcích kopírují oblast obcí plně závislých, stejně jako obce svébytné. Obce, které nejsou závislé na infrastruktuře a pracovním trhu jiných obcí jsou zejména centra ORP (mimo centra ORP např. Lipová-lázně, Velké Losiny, Nový Malín, Dlouhá Loučka, Štěpánov, Tršice, Velký Týnec, Loštice nebo Bělotín).

Občanská vybavenost obcí:

• Středisko I (minimální počet obyvatel 50 000) – vysoká škola, divadlo se stálým repertoárem, koncertní sál, nemocnice s nejméně 5 lůžkovými odděleními, hypermarket s prodejní plochou více než 2 500 m2.
• Středisko II (minimální počet obyvatel 10 000) – nejméně 3 střední školy, divadlo, nemocnice s nejméně 2 lůžkovými odděleními, samostatný prodej min. 15 oborových druhů zboží (hračky, papír, železářství, další).
  
• Středisko III (minimální počet obyvatel 1000) – střední škola, víceúčelový sál, větší ambulantní zdravotnické zařízení s několika ordinacemi, samostatný prodej oborových druhů zboží (textil, obuv, elektro, další).
• Středisko IV – úplná základní škola, víceúčelový sál, ordinace praktického lékaře a alespoň 2 odborných lékařů, samostatný prodej potravin a průmyslového zboží.

Mezi střediska I. kategorie patří krajské centrum Olomouc nabízející nejvíce občanské vybavenosti. Do II. kategorie spadají všechna centra ORP vyjma Lipník nad Bečvou a Konici, kde je centrum ORP zařazeno do nižší kategorie (zejména z důvodu počtu obyvatel a chybějícího supermarketu v Konici). V kraji bylo identifikováno celkem 43 středisek třetího stupně, z nichž část tvoří města, zbytek pak obce s dostatečnou občanskou vybaveností. Střediska IV. řádu jsou z hlediska hierarchizace středisek na nejnižší úrovni a poskytují základní vybavenost. Základním předpokladem jejich existence je výskyt obcí v okolí bez občanské vybavenosti. V kraji jich je celkem 60. 

Hustota zalidnění

Obce s hustotou zalidnění do 50 obyvatel na 1 km² jsou soustředěny v okrajových oblastech kraje, kolem vojenského újezdu Libavá a na severu kraje. Naopak obce s nejvyššími hodnotami hustoty zalidnění jsou centra ORP a další obce většinou v jejich zázemí.

Migrace

Saldo migrace je podle ČSÚ absolutní rozdíl mezi počtem imigrantů a emigrantů (rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých). Vzhledem k území obce je buďto pozitivní a znamená zisk obyvatel, nebo negativní a znamená úbytek obyvatel stěhováním.
Pro srovnání mezi obcemi byl podíl salda migrace přepočítán na 1 000 obyvatel. 

Přirozený přírůstek je rozdíl mezi počtem živě narozených dětí ve sledovaném období a území a celkovým počtem zemřelých osob ve stejném období a území. Hrubá míra přirozeného přírůstku je pak přepočtem na 100 obyvatel obce. Pozitivní hodnota znamená zisk obyvatel, negativní znamená úbytek obyvatel.

>>>graf