Hospodářský pilíř
Sociální pilíř
Pilíř pro životní prostředí

Olomoucký kraj je tvořen dvěma základními charakterově odlišnými regiony – Haná na jihu a Jeseníky na severu území.

 

Region Haná

Jižní část Olomouckého kraje je typická zemědělskou krajinou v centrální a jižní části regionu, kterou tvoří Hornomoravský úval a Moravská brána. Na okrajích navazují vrchoviny Drahanská a Zábřežská na západě a Nízký Jeseník na východě.

Jih území působí jako administrativní, hospodářské, průmyslové a kulturní centrum kraje a je také důležitým dopravním uzlem celostátního významu. Základem je triangl velkých měst Olomouc-Prostějov-Přerov a na něj navazující osy Lipník nad Bečvou-Hranice ve směru na východ, Litovel-Mohelnice ve směru na severozápad a Šternberk(-Uničov) směrem na sever. Tomuto uspořádání odpovídají základní dopravní tahy silniční a železniční dopravní sítě. V ZÚR OK a PÚR jde o vymezené rozvojové oblasti a osy. ZÚR OK zde ještě upřesňuje území s přednostním umístěním aktivit mezinárodního, republikového nebo nadmístního významu. V Přerově je vymezená strategická plocha kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu a v Prostějově a Olomouci jsou vytyčené oblasti určené pro umístění rozvojových ploch aktivit pro sport a rekreaci nadmístního významu.

Oblast Hornomoravského úvalu a Moravské brány tvoří převážně zemědělské plochy s vysokým podílem půd nejvyšších tříd ochrany. Jde tedy o oblast převážně plnící zemědělskou funkci. V nivách řek Moravy (mezi Zábřehem a Mohelnicí, v Litovelském Pomoraví) a Bečvy (mezi Přerovem a Hranicemi) a na soutoku obou řek a dále také na západ (podél říčky Blata) a sever (v oblasti soutoku řek Oskava, Říčí a Sitka) od Olomouce jsou vymezeny specifické oblasti s vysokou koncentrací těžby, zejména jde o štěrkopísky.

Západní okraj území regionu Hané pokrývají převážně díky svému přírodnímu charakteru vymezené rekreační krajinné celky Bouzovsko, Konicko a Plumlovsko. Oblast kolem Litovle je navíc vyhlášena jako chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví. Podobně rekreační krajinné celky pokrývají oblast Nízkého Jeseníku na východě území regionu: Sovinecko, Šternbersko a Olomoucko-východ. Další území určená pro rekreaci jsou RKC Olomoucko-jih a Kojetín-Tovačov na jihu a Teplicko na Hranicku v oblasti lázní Teplice nad Bečvou. Rozsáhlé území na východ od Olomouce tvoří vojenský újezd Libavá s obrannou funkcí státu.

Ochrannou funkci před povodněmi mají plnit suché nádrže (např. Skalička v údolí Bečvy na Hranicku) a dále vymezená území pro lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (např. Spálov na území vojenského újezdu Libavá, Otaslavice na Prostějovsku nebo Šternberk).

 

Region Jeseníky

Region Jeseníky tvoří severní část Olomouckého kraje a je tvořen převážně hornatou krajinou, které dominuje pohoří Hrubého Jeseníku. Severní okraj regionu, zejména Žulovsko a Javornicko tvoří nížiny. Hlavními póly osídlení jsou na jihu Šumperk se Zábřehem a na severu Jeseník.

Jesenický region je pokryt převážně lesy a značná část území spadá pod chráněná území, zejména jde o chráněnou krajinnou oblast Jeseníky. V důsledku převážně přírodního charakteru zdejší krajiny pokrývají většinu území rekreační krajinné celky (např. Rychlebské hory, Bělá pod Pradědem, Staré Město nebo Loučná nad Desnou). V Jeseníkách jsou také tři hlavní lázeňské lokality – Jeseník, Velké Losiny a Bludov.

Hospodářství regionu je soustředěno především na jihu území v okolí měst Zábřeh a Šumperk. V ZÚR je toto území vymezeno jako rozvojová oblast nadmístního významu. Ta je rovněž vymezena v okolí Jeseníku až po státní hranici s Polskem. Nejbližší okolí silnice I/44, která spojuje Jesenicko se zbytkem kraje, je v těchto oblastech vymezeno jako území s přednostním umístěním aktivit mezinárodního, republikového nebo nadmístního významu. Do Jeseníku a Velkých Losin jsou dle ZÚR OK směrovány významné rozvojové plochy pro sport a rekreaci nadmístního významu. Území ORP Šumperk a Jeseník vymezuje PÚR ČR jako specifickou oblast. Zábřežsko je specifickou oblastí ze ZÚR OK.

Rovněž v regionu Jeseníky jsou umístěné plochy s ochrannou funkcí před povodněmi (např. suché nádrže Filipová a Velké Losiny, Červený potok neb Velké Losiny) a plochy pro akumulaci povrchových vod (zejména Hanušovice a Hoštejn).

Žádná data

Žádná data