Hospodářský pilíř
Sociální pilíř
Pilíř pro životní prostředí

Olomoucký kraj leží ve střední části Moravy a jeho území se táhne na sever až ke státní hranici s Polskou republikou. V rámci ČR sousedí na severovýchodě s krajem Moravskoslezským, na jihovýchodě se Zlínským krajem, na jihozápadě s Jihomoravským krajem a na západě s krajem Pardubickým. Poloha kraje má vliv na celou řadu liniových prvků, zejména technické a dopravní infrastruktury, které kraj protínají, a to zejména v jižní části území. Severní část je povětšinou přírodního charakteru a nachází se tu řada významných přírodních a chráněných území, zejména rozlehlá chráněná krajinná oblast Jeseníky.

Přírodní podmínky

• Geologie

Z hlediska geologie bylo pro území Olomouckého kraje významné období devonu, který je plošně nejrozsáhlejší v moravskoslezské oblasti, dále období spodního miocénu, které sebou neslo sedimenty na styku Českého masivu se Západními Karpatami a období kvartéru s plošně významným pokryvem kvartérních sedimentů. Středem jižní části kraje probíhá pás nezpevněných nivních sedimentů (hlína, písek, štěrk), který je z obou stran obklopen dalšími pásmy sedimentů (spraš, sprašová hlína) období kvartéru. Na ně navazují zpevněné sedimenty břidlice, droby a prachovce z období karbonu. Jih kraje je na pomezí Českého masivu a Karpat, ze kterých se zde uložily jílovité sedimenty a slepence a pískovce, které jsou součástí flyšového pásma z období křídy. Na západě a severu kraje probíhá oblast s rulou z období paleozoika. V ORP Jeseník se dále nachází pásmo žulové a malé pásmo amfibolitu a ruly rovněž z období paleozoika. 

>>> vložit odkaz na mapu

• Geomorfologie

Česká republika má pestré a různorodé geomorfologické poměry, které jsou dány její polohou na styku hercynské a alpsko-himalájské oblasti. Ty se dále děli na podoblasti, provincie a soustavy. Z hlediska geomorfologie patří většina kraje do provincie České vysočiny, jih kraje potom patří do provincie Západních Karpat. Ty jsou potom dále členěny na celky, podcelky a okrsky.

>>> vložit odkaz na mapu

• Hydrogeologie

Podzemní voda se nachází na celém území ČR, ale pouze některé horniny umožňují akumulovat větší objemy podzemní vody. Nejvýznamnějším rezervoárem podzemních vod v ČR je Česká křídová pánev (největší sedimentární pánev Českého Masivu). Pro potřeby stanovení zásob podzemní vody je ČR rozdělena do oblastí – tzv. hydrogeologických rajonů. V rámci projektu ČGS Rebilance podzemních zásob vody, který se zabývá trvalou udržitelností podzemních vod, byly stanoveny přírodní zdroje podzemních vod v vodohospodářsky významných hydrogeologických rajonech, jejichž vybrané části jsou níže popsány. Hydrogeologický rajon je podle vodního zákona území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.

>>> vložit odkaz na mapu

Ochrana přírody a krajiny

V Olomouckém kraji se nachází dvě velkoplošná zvláště chráněná území:

• Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví
• Chráněná krajinná oblast Jeseníky

CHKO Jeseníky leží převážně v pohoří Hrubého Jeseníku, a rozkládá se na území krajů Olomouckého a Moravskoslezského. Na toto chráněné území je navázána řada dalších chráněných lokalit jednak lokálního, ale také evropského významu, zejména ptačí oblasti a evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000:

• PO Jeseníky
• EVL Praděd (rozkládá se taktéž na území Olomouckého a Moravskoslezského kraje)
• EVL Keprník
• EVL Rejvíz
• EVL Rabštejn

CHKO Litovelské Pomoraví se leží ve střední části území kraje a tvoří ho lužní lesy lemující řeku Moravu. Rovněž zde jsou vyhlášeny stejnojmenné PO a EVL Litovelské Pomoraví v rámci soustavy NATURA 2000.

Dopravní infrastruktura

Území Olomouckého kraje protínají celkem 5 důležitých dálničních tahů:

• D1: Praha - Brno - Ostrava - Polsko (chybí zprovoznit obchvat Přerova, úsek Říkovice-Přerov)
• D35: Liberec - Hradec Králové - Olomouc - Lipník nad Bečvou (v provozu je úsek mezi Mohelnicí a Lipníkem nad Bečvou, úsek z Mohelnice do Pardubického kraje zajišťuje silnice I/35)
• D46: Vyškov - Olomouc
• D48: Bělotín - Frýdek-Místek - Český Těšín (v provozu jen krátký úsek od D1 po Bělotín, úsek současné I/48 mezi Bělotínem a Rybí (Nový Jičín) je v současné době v přestavbě na dálnici)
• D55: Olomouc – Přerov – Hulín – Břeclav (zatím je v provozu pouze úsek souběžný s D1 Hulín-Říkovice, doprava je vedena po současné silnice I/55)

Všechny dálnice se setkávají na poměrně malém území Moravské brány a prostorem mezi Olomoucí a Přerovem. Dálnice D35 pak jako jediná protíná kraj severojižním směrem a je důležitou spojnicí pro severní část kraje, tedy Zábřežska, Šumperska a Jesenicka a dále spojení s Polskem, kam se u Mohelnice od dálnice D35 odpojuje silnice I/44.

Město Přerov je rovněž důležitou železniční křižovatkou, kdy se zde potkávají dva tranzitní železniční koridory, které jsou součástí panevropské evropské tranzitní železniční sítě:

• II. železniční koridor (Baltsko - jadranský koridor): Polsko - Petrovice u Karviné - Ostrava - Přerov - Břeclav
• III. železniční koridor (Rýnsko - dunajský koridor, nebo též Česko-Slovenský koridor): Francie - Německo - Cheb/Domažlice - Plzeň - Praha - Ostrava - Slovensko - Ukrajina

Ve směru z Brna přes Přerov do Ostravy je veden záměr pro vybudování vysokorychlostní železniční trati.

Území Olomouckého kraje protíná záměr, vedený v ÚPD jako rezerva v území, pro výstavbu vodní dopravní cesty kanál Dunaj-Odra-Labe, propojující tři evropská úmoří. Labská, Oderská a Dunajská větev by se měla spojit opět na území mezi městy Olomouc a Přerov. V rámci vodní dopravy se také diskutuje o prodloužení Baťova kanálu do Kroměříže a dále do Olomouckého kraje (po Přerov, nebo až po Olomouc).

Technická infrastruktura

Z hlediska elektrické energie je se v Olomouckém kraji nachází významná elektrická transformační stanice v Prosenicích. Setkává se tu hned několik přenosových tras elektrického vedení o napětí 400 kV:

• v. č. 402 Prosenice - Krasíkov
• v. č. 413 Prosenice - Řeporyje
• v. č. 253/254 Prosenice - Lískovec/Kletné
• v. č. XXX Prosenice - Nošovice
• v. č. 413 Prosenice - Otrokovice
• v. č. 251/252 Prosenice - Sokolnice

Mimo Prosenice prochází na severu kraje trasa v. č. XXX Krasíkov - Horní Životice s napojením na přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně.

Z hlediska zásobování plynu je na území Olomouckého kraje významný podzemní zásobník plynu v Lobodicích na Přerovsku, který je napojen na vysokotlaký plynovod přepravní soustavy spojující jih a sever Moravy.

Žádná data

Žádná data