Pilíře:
Úvodní popis
Monitorováním
kvality ovzduší se zabývá Český hydrometeorologický ústav, který provozuje
Státní síť imisního monitoringu a informace z ní zveřejňuje na svých
stránkách https://www.chmi.cz/ v sekci Ovzduší.
Mimo jiné jsou zde prezentována aktuální data o
kvalitě ovzduší (MŽP,
2022).
Znečištění ovzduší
Limity znečištění ovzduší jsou
překračovány převážně v oblastech Hané a dále jsou vázány na topnou sezónu
v obcích a městech s charakterem zástavby v kotlině. Ve vyšších
partiích dochází především díky proudění vzduchu k pročištění ovzduší,
lokální neměřený výskyt znečištění je možný. V oblasti se vyskytuje
inverzní ráz počasí – nízká oblačnost zamezující pročištění ovzduší, nebo
naopak standardní zvrstvení, kdy jsou oblačností pokryty vyšší partie. Zdroje
znečištění jsou především lokální (včetně lokálních topenišť) a doprava
(především nákladní tranzitní a doprava z těžebních oblastí).
Průmyslové zdroje znečištění jsou vázány především na Šternberk a
Moravský Beroun, ostatní zdroje jsou zemědělského původu. Radonové riziko je
střední téměř v celém ORP Šternberk.
Hlukové znečištění
Znečištění hlukem není mimo komunikace
1. tř. měřeno. Jedná se o lokality, zasahující především zastavěné území
Šternberka. Dále je dle předešlých dokumentací negativní hlukové
znečištění vnímáno z letecké vojenské přepravy v Norberčanech a
Domašově nad Bystřicí (pravděpodobně i v Městě Libavé). Individuální
negativní znečištění hlukem může působit z větrných elektráren – Hraničné
Petrovice, Horní Loděnice.
Zdroje znečištění
Podkladem pro národní emisní bilanci
je Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který je od
r. 1980 metodicky vedený a od r. 1993 provozovaný Českým
hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Tento registr dělí jednotlivé zdroje
znečištění dle jejich velikosti a vlivu na ovzduší:
REZZO 1 – velké stacionární zdroje
znečišťování
REZZO 2 – střední stacionární zdroje
znečišťování
REZZO 3 – malé stacionární zdroje
znečišťování
REZZO 4 – mobilní zdroje znečišťování
V ORP Šternberk se nachází 48 zdrojů REZZO 1, 30 zdrojů REZZO
2 a 30 zdrojů REZZO 3. REZZO 4 se v územně analytických podkladech
nenachází, jelikož se jedná o velké množství dat.
Staré ekologické zátěže
Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které v minulosti došlo nevhodným nakládáním s rizikovými látkami, jako např. ropnými látkami, pesticidy, PCB, chlorovanými a aromatickými uhlovodíky, těžkými kovy apod. Zjištěná kontaminace je považována za starou ekologickou zátěž, pokud vznikla před privatizací nebo původce kontaminace neexistuje či není znám. V SO ORP se takových zátěží nachází desítky.
Nakládání s odpady
Na území není situovaná žádná skládka, jsou využívány skládky Mrsklesy, Medlov a Rejchartice. Ve Šternberku a v Moravském Berouně se nachází sběrný dvůr. V červnu 2021 založilo (dle zákona o obcích) 21 obcí a měst z regionu Šternberska (Babice, Bohuňovice, Dolany, Domašov nad Bystřicí, Domašov u Šternberka, Hlásnice, Hlušovice, Hnojice, Hraničné Petrovice, Huzová, Jívová, Komárov, Lipina, Lužice, Město Libavá, Moravský Beroun, Mutkov, Řídeč, Samotíšky, Štarnov a Tovéř) dobrovolný svazek obcí Odpadové hospodářství svazku obcí. Ze svazku již vystoupily obce - Moravský Beroun, Samotišky, Hlušovice.
Předmětem činnosti DSO Odpadové hospodářství svazku obcí je zejména společná realizace projektů odpadového hospodářství a zavádění principů oběhového hospodářství do praxe s cílem uspořit prostředky dosud vynakládané jednotlivými členy svazku, a to zejména:
₋ vybudování a provozování infrastruktury pro
nakládání s odpady a oběhové hospodářství,
₋ zpracování evidencí týkajících se odpadového
hospodářství dle platné legislativy,
₋ poradenská a osvětová činnost.
Dobrovolný svazek obcí Odpadové
hospodářství svazku obcí následně založil společnost s ručením omezeným - Odpadové
hospodářství svazku obcí Šternbersko s.r.o. Odpadové hospodářství
svazku obcí Šternbersko s.r.o. je obchodní společnost založena dobrovolným
svazkem obcí Odpadové hospodářství svazku obcí, jako jediným
vlastníkem, za účelem zajišťování služeb v oblasti odpadového hospodářství
členských obcí svazku. O jejím řízení a směřování rozhodují obce na
valné hromadě.
V roce
2022 byl realizován projekt door-to-door systém sběru a svozu odpadu, díky
kterému získaly členské obce Mikroregionu nádoby na tříděné odpady. Město
Šternberk využívá služeb společnosti Marius Pedersen.