Vodní režim

Hydrogeologie

SO ORP Šternberk se nachází na pomezí dvou hydrologických regionů. Jedním z nich je na západě Pliopleistocén Hornomoravského úvalu, na východě pak leží hydrologický region s názvem Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy.

Povodí

V ORP Šternberk se vyskytují dvě povodí. Větším z nich je povodí Moravy, které zasahuje do většiny území. Východně se pak nachází povodí Odry, které leží na území obcí Norberčany a Město Libavá.

Vodní útvary

Území je odvodňováno toky Libavský potok, Bystřice (přítok Důlní potok), Sitka (je přítokem Oskavy) a Trusovický potok. Všechny tyto vody tečou do řeky Moravy a území je tak úmořím Černého moře.  Východní část katastru Města Libavá (vody tečou do Odry) a severní část katastru Moravského Berouna (vody tečou do Moravice) náleží k úmoří Baltského moře. Mimo nemnohých obecních rybníků se zde nenachází významnější vodní plocha mimo Babický rybník.

Léčivé a minerální zdroje

Přírodní léčivé zdroje mají své ochranné pásmo v údolí řeky Bystřice nad Domašovem nad Bystřicí, kde dříve docházelo k využívání těchto zdrojů. Nyní je stáčena voda v Moravském Berouně – Ondrášově, jedná se o přírodní minerální vodu. Jedná se o ochranná pásma Ondrášov u Mor. Berouna a Domašov nad Bystřicí a Sedm Dvorů.

Ochranné pásmo vodního zdroje

Ochranné pásmo vodního zdroje slouží k ochraně vydatnosti a k ochraně před vnikem závadných látek, které mohou ovlivnit jakost a zdravotní nezávadnost zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody. OPVZ stanoví opatřením obecné povahy místně příslušný vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností (MŽP, cit. 2023). Ochranná pásma se nacházejí po celém ORP a jejich lokalizace je dostupná v datové části ÚAP.

Zranitelné oblasti

Kvalita vody

Kvalitu vod ve vodních tocích výrazně ovlivňují faktory existence ČOV, kultura pěstování zemědělských plodin a průměrné vodní stavy. Kvalita vod má zlepšující se tendence i přes výrazné suché období.

Srážky

Průměrný roční úhrn srážek je od 65 mm až po 1000 mm na svazích Nízkého Jeseníku. Povodí toků jsou z velké části tvořena přírodní krajinou, a tak i při zvýšeném úhrnu nedochází k výrazným vzestupům hladin. Přesto dochází v oblastech s výrazným sklonem k vodní erozi (viz kapitola půdy).

CHOPAV

Jihozápadní část území je chráněna jako Chráněná oblast přirozené akumulace vod kvartér řeky Moravy. Mezi zranitelné oblasti patří katastry obcí Lužice, Hnojice, Strukov, Žerotín.

Vodní zdroje

V území se nacházejí významné zdroje vod zásobujících obyvatelstvo a dochází také k jejich obměně a nalézání nových zdrojů. Problematické zásobování vodou v obci Jívová bylo již vyřešeno.

Záplavové území

V území se nachází vyhlášené aktivní zóny záplavového území pro toky Bystřice, Trusovický potok, Oskava a záplavová území řeky Sitka a Benkovský potok. 

Záměry

V území je plánováno/uvažováno několik vodních staveb, které jsou nyní v rezervě, případně ještě bez podrobnější územní ochrany:

-       Kanál DOL (obce Žerotín, Hnojice, Štarnov – částečně omezuje územní rozvoj)

-       Rezerva pro LAPV Šternberk (Dalov), Lipina a Hraničné Petrovice, Jívová, Domašov u Šternberka

Dále je v území navržena celá řada protipovodňových opatření jak plošných (poldry), tak liniových (revitalizace toků). Plošná povodňová opatření souvisí také se změnami využívání a hospodaření s ornou půdou. Tyto návrhy vychází požadavků Povodí Moravy s. P., tak z ÚS krajiny.

Horninové prostředí

Území SO ORP se nachází z geomorfologického hlediska na území 2 celků. Jedná se o celky Nízký Jeseník a Hornomoravský úval. Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy s pozůstatky sopečné činnosti. Je tvořen především prvohorními, kulmskými sedimentovanými horninami, spočívající na předchozích sedimentech a vulkanitech, vzniklých intenzívní sopečnou činností na dně devonského moře. Oblast Nízkého Jeseníku byla vždy známa těžbou barevných a drahých kovů. Jeho nadmořská výška se pohybuje pouze mezi 400 - 600 metry. Nejvyšší část Nízkého Jeseníku na západě dosahuje až 800 metrů (Dobřečovská hora 809 m n. m.). Směrem k východu jeho výška klesá až na 350 metrů. Navazuje na východní část Hrubého Jeseníku, rozprostírá se mezi severní Slezskou nížinou a jižním Hornomoravským úvalem. Na východě přechází v Moravskou bránu a Ostravskou pánev.

Na území správního obvodu vytyčujeme podcelky Bruntálská vrchovina, Domašovská vrchovina a Slunečná vrchovina, které se následně podrobněji člení na okrsky. Hornomoravský úval se nachází v jihozápadní části SO ORP a je tvořen sníženinou, vyplněnou pliocenními sedimenty a kvartérními náplavami řek. Osou úvalu je řeka Morava (v severní části i řeka Oskava), největšími přítoky jsou zde řeky Bečva a Haná. Na území SO ORP je tento celek zastoupen jedním podcelkem a to Uničovskou plošinou (Povodňový plán SO ORP Šternberk, cit. 2023).

Geologické jednotky

Z geologického hlediska lze ORP Šternberk rozdělit do tří oblastí. V západní části se nacházejí kvartérní horniny sedimentárního typu. Jsou to převážně nezpevněné písčité horniny. Severně přechází v devonské vulkanity, které propojují západní oblast nezpevněných sedimentů s oblastí sedimentů zpevněných. Téměř v celé části ORP pak převažují horniny typu droba, prachovce a pro Nízký Jeseník typické jílové břidlice. Kolem vodních toků se pak vyskytují deluviální horniny.

Významné geologické lokality

Malý Rabštejn – šedesát metrů vysoká skaliska na východní straně řeky Bystřice.
Kamenné proudy u Domašova – Přírodní památka
Bělkovice – Tepenec – šestietážový činný lom

Geologická ložiska

V území se nachází ložiska nerostných surovin – stavební kámen a štěrkopísky. Ty jsou chráněny jako chráněná ložisková území (CHLÚ). Konkrétně v obcích Jívová, Žerotín a Domašov u Šternberka. Aktivní těžba probíhá v dobývacích prostorech. V Domašově nad Bystřicí se nachází dva dobývací prostory. V prvním byla těženou surovinou droba, nyní je však již uzavřený. Druhý dobývací prostor je aktivní a těženou surovinou je zde břidlice. Těžba břidlice v oblasti Domašova u Šternberka ovlivňuje území SO ORP Šternberk. Průjezd je realizován do SO ORP Olomouc. Krajská dokumentace identifikuje 3 prognózní zdroje – oblasti s další blíže nespecifikovanou ochranou nerostných surovin.

Ve střední části sledovaného území se nachází rozsáhlá poddolovaná území. Ty leží převážně v katastru obce Babice, Šternberk, Hlásnice, Řídeč a západně v obci Horní Loděnice a městě Moravský Beroun. Ve většině případů se jedná o bývalé doly železné rudy. V území jsou dle České geologické služby sledovány pouze 2 místa sesuvů půdy. Ve východní části katastru města Šternberk se nachází geologické riziko, které je však evidováno jako uklidněné. Aktivní mapované sesuvy jsou sledovány v obci Chabičov.