Struktura osídlení České republiky je charakteristická velkou rozdrobeností sídel a relativně nízkým počtem velkoměst s významným zastoupením malých a středních měst, což způsobuje celkově vysokou míru urbanizace. Struktura osídlení České republiky má hierarchický charakter uspořádání sídel tvořený centry několika hierarchických úrovní – kategorií. Centra osídlení zejména centra vyššího a středního řádu jsou významnými póly sídelní struktury, zásadně ovlivňující rozvoj a vazby v území. Hierarchické uspořádání, sídelní struktury je výsledkem dlouhodobého vývoje mimo jiné ovlivněno různými podmínkami a potenciálem v jednotlivých regionech ČR.

Spádovým centrem je pro SO ORP Šternberk město Olomouc, které nabízí veškeré služby významného vyššího centra. Šternberk je pak centrem nižší významné kategorie.  Město Šternberk a obec Štarnov patří do rozvojové oblasti OB8. Tyto oblasti jsou vymezeny politikou územního rozvoje ČR. Rozvojové oblasti zahrnují obce, ovlivněné dynamikou hlavního centra (krajského města). V těchto oblastech se předpokládá vysoká pravděpodobnosti výskytu problémů a územních konfliktů, vyplívajících z rozvoje. Vymezení je vázáno především na sídelní strukturu a dopravní infrastrukturu.

Mimo měst a obcí s vazbou na Moravskoslezský kraj, které mají více místních částí jsou v území jen centralizované obce bez místních částí. Seznam místních částí:

Šternberk – Krakořice, Dalov, Chabičov, Těšíkov,

Moravský Beroun - Sedm Dvorů, Ondrášov, Čabová, Nové Valteřice

Norberčany – Stará Libavá, Nová Véska, Trhavice

Město Libavá – Heroltovice

Huzová – Arnoltice, Veveří

Šternberk jako obec s rozšířenou působností je doplněn Moravským Berounem jako obec s pověřeným obecním úřadem. Dále jsou v hierarchii obce, které jsou vybavené, ať už historicky (středisková obec), nebo novodobějším rozvojem. Jedná se o obce Huzová, Mladějovice, Žerotín, Hnojice, Štarnov, Jívová, Domašov nad Bystřicí, Město Libavá. Obce se základním vybavením jsou Komárov, Babice, Domašov u Šternberka, Horní Loděnice. Obce s dostupným vybavením Řídeč, Strukov, Lužice, Lipina (vazba na vybavené obce). Obce Hraničné Petrovice a Norberčany jsou limitovány absencí základního vybavení a jeho nedostupností.

Struktura osídlení je výrazně ovlivněna dopravní dostupností center, které poskytují služby a občanskou vybavenost. Nejlépe je dopravně dostupný veřejnou dopravou Šternberk. Dostupnost jeho místních částí je však srovnatelná s dopravní obsluhou okolních obcí. Elektrifikovaná trať a hlavní vlakové nádraží leží v jihozápadní části města a je tak hůře dostupné pro pěší z centra a odlehlejších částí Šternberka. Hlavní autobusové nádraží je situováno u vlakového nádraží, druhé autobusové nádraží je v blízkosti centra města. Většina místních spojů propojuje obě autobusové nádraží. Vlaková doprava hraje významnou dopravní úlohu pro obce Štarnov, Babice, Komárov a Mladějovice. Druhá železniční trať celorepublikového významu, nesměřuje primárně do Šternberka, ale do Olomouce a obsluhuje východní část území (Moravský Beroun a Domašov nad Bystřicí). Dostupnost této trati, a tedy její potenciál je obtížné využitelný. Moravský Beroun, Horní Loděnice a Lipina čerpají ze spojů na sil. I. tř. Místní části Moravského Berouna vykazují nedostatky v dostupnosti veřejnou dopravou obdobně jako obce Norberčany, Huzová, Město Libavá.