Širší územní vztahy
Prostorové a funkční uspořádání území
Struktura osídlení
Sociodemografické podmínky a bydlení
Příroda a krajina
Vodní režim a horninové prostředí
Kvalita životního prostředí
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
Občanská vybavenost včetně její dostupnosti a veřejná prostranství
Dopravní a technická infrastruktura včetně jejich dostupnosti
Ekonomické a hospodářské podmínky
Rekreace a cestovní ruch
Bezpečnost a ochrana obyvatel
Pilíře:
Sociální pilíř
Pilíř pro životní prostředí
Úvodní popis
Prostorové uspořádání území je proces reagující na měnící se
potřeby života lidí a jejich uspokojování. Jedná se o uspořádání krajiny,
sídelních celků, jednotlivých sídel a jejich částí, tedy o velikostně a
charakterově pestrou škálu prostředí a prostorů, na jejichž utváření se
vzájemně podílí prostorové, funkční a provozní požadavky.
Geomorfologicky je území členěno na jihozápadní nížinou část
(Hornomoravský úval – Haná) a ostatní část výrazně zvlněnou (Nízký Jeseník). Toto
základní členění již historicky odděluje zemědělskou oblast od oblasti s
významným podílem lesního hospodářství. V nížinné lépe dostupné a obslužné
části je vytvářen tlak na krajinu především v rozvoji zastavěného území (pro
bydlení a částečně i pro průmysl), který je ve střetu především s ochranou
kvalitních půd.
Výše položené obce, vykazující zhoršenou dopravní
dostupnost, jsou méně obydleny a tlak na zastavění krajiny je menší. Ve vazbě
na výše uvedené je také funkční využití území, tzn. ploch v ÚPD. V případě
urbanizovaného území se jedná především o plochy bydlení (převážně venkovského
typu, pouze ve městech „sídliště“ a v obcích osamocené bytové domy, zapadající
do rázu obce). Dále se jedná o plochy výrobní, především pro zemědělskou výrobu.
Strojírenský a zpracovatelský průmysl je situován pouze ve městech. Mimo
urbanizované části jsou to zpravidla plochy zemědělské a lesní (zvlněná část
území). V ÚPD navrhované (rozvojové) plochy jsou především pro rodinné bydlení,
ve Šternberku také výroba (lehká průmyslová).
Obce v SO ORP Šternberk mají vcelku zachovalou
historickou sídelní strukturu s vymezeným centrálním návesním prostorem.
Rozvojové osy vznikají zpravidla na okrajích obce při existujících
komunikacích. V obcích v jihozápadní části sledovaného území jsou
běžné zemědělské areály, často ovšem jako brownfield.
Město Šternberk má jasně dané členění. V západní části
je průmyslová zóna, severovýchodní část je obytná a jihozápadní část se dá
označit jako rekreační zóna. Jádro města je chráněno městskou památkovou zónou.