Ochrana obyvatelstva představuje plnění úkolů v oblasti plánování, organizování a výkonu činností za účelem předcházení vzniku, zajištění připravenosti na mimořádné události a krizové stavy a jejich řešení; ochranou obyvatelstva je dále plnění úkolů civilní obrany. Jedná se tedy o plnění úkolů v souvislosti s ochranou života, zdraví, majetku a životního prostředí při mimořádných událostech a krizových situacích jak nevojenského, tak vojenského charakteru.

 Uvedená problematika je legislativně řešena zejména zákonem o integrovaném záchranném systému, který mimo jiné vymezuje působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení krizových stavů. Zároveň zákon stanoví základní rozsah úkolů a působností v systému ochrany obyvatelstva, který je definován jako plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku.

 Úkoly ochrany obyvatelstva, záchranné a likvidační práce plní nejen složky IZS, ale svůj podíl na ní mají také orgány kraje, obce, právnické a podnikající fyzické osoby i samotní občané. Obecnou koordinační roli v této oblasti plní v souladu s § 7 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo vnitra (MŠMT, cit. 2022).

Bezpečnostní složky

Bezpečnostní složky jsou v ORP zajištěny dvěma Krajskými ředitelství policie Olomouckého kraje. Konkrétně se nachází ve Šternberku a v Moravském Berouně. Hasičský záchranný sbor se nachází téměř v každé obci v ORP. Díky Nemocnici Šternberk je v území zajištěna kompletní zdravotnická péče.

Profesionální hasičská stanice ve Šternberku bude přemístěna do nové polohy na západním okraji města (za tímto účelem byla provedena změna ÚP). V Moravském Berouně je situována jednotka požární ochrany II. kat., v Huzové, Domašově nad Bystřicí a Jívové pak jednotka III. kat.

Také díky hranicím s Vojenským újezdem Libavá a rozšířením ORP díky vzniku nové obce Město Libavá (další části katastrů přibyly v lokalitě Jívová) je výstavba v území omezována požadavky armády, a to jak nutností vyjádření pro veškerou výstavbu (Město Libavá), tak rozšiřujícím se kruhovým omezením k vojenskému zařízení na území Újezdu u Uničova (Strukov, Žerotín). Celé území je pak v režimu povolování vybraných druhů staveb pouze po vydání stanoviska AČR.

Parametry omezení se mohou v čase měnit na základě požadavků umístěných zařízení. Jejich existence není významným omezením v území. Přítomnost ozbrojených složek je v některých obcích držitelem (dříve stavitelem) základní občanské vybavenosti. Ve Šternberku fungují dříve armádní opravárenské závody.

Ohrožení povodní

Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány.

Jsou ustanoveny povodňové komise obcí, měst, obcí s rozšířenou působností, krajů a ústřední povodňová komise. Tyto povodňové komise řídí a koordinují protipovodňovou ochranu na svém území. V momentě, kdy povodňová situace přesáhne možnosti povodňové komise města a ta požádá vyšší povodňovou komisi o převzetí povodňové ochrany na jejím území, přebírá řízení ochrany před povodněmi povodňová komise vyšší. Nižší komise nepřestává pracovat. Povodňový orgán města je podřízen povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností - povodňové komisi ORP Šternberk (EDPP, cit. 2022).

V ORP Šternberk se nachází několik záplavových území. Na řece Sitka je vymezeno záplavové území Q100 zastavěným územím obce Huzová, přes Mutkov do Šternberka. Ve městě Šternberk je koryto řeky značně regulováno pro zrychlení odtoku. Záplavové území vede následně přes Lužice do jižní části Štarnova, kde se vlévá do Oskavy. Ve Štarnově se pak nachází záplavové území Oskavy Q5, Q20, Q100. V zastavěné části obce se týká Domašovského potoka, v severní části Grygavy.

Ve východní části ORP jsou záplavová území vázána na Trusovický potok, respektive Bystřici. Záplavové území Trusovického potoka začíná v severní části Horní Loděnice, prochází zastavěným územím přes hranici Hraničných Petrovic a Těšíkova. Dále pokrašuje po hranici mezi Domašovem u Šternberka a Jívové. Téměř v celé délce se jedná o záplavová území Q5, Q20 i Q100. Záplavové území Bystřice začíná na severu Moravského Berouna, vede přes Ondrášov, Sedm Dvorů, Domašov nad Bystřicí a chatovou oblastí ve východním výběžku obce Jívová.

Aktivní zóny se nacházejí po celé délce Trusovického potoka, Bystřice a v Žerotíně podél Tepličky.