Dopravní a technická infrastruktura se dá souhrnně nazvat jako veřejná infrastruktura, která je zřizovaná, nebo užívaná ve veřejném zájmu. Do dopravní infrastruktury lze zařadit pozemní komunikace, železnice, vodní cesty a leteckou dopravu. Do technické infrastruktury se zahrnuje vodovodní a kanalizační sít, komunikační síť, elektrická síť a energetická síť.

Aktuálně vzniká digitálně technická mapa veřejné infrastruktury, která bude vytvořena konsolidací existujících dat a pořízení značného množství dat nových. Její vznik by měl přispět ke zjednodušení a zrychlení přípravy, povolování a umisťování staveb a k celkovému zefektivnění veřejné správy.

Silniční doprava

Území ORP Šternberk je pokryto silniční sítí v dostatečné hustotě. I přes výrazné zlepšení úpravy vozovek zůstává problémem kvalita povrchu, šířka vozovky a z nich plynoucích časových dojezdů. Toto omezení je z velké části způsobeno reliéfem (zařezaná údolí) a také klimatickými podmínkami. Náročná údržba v zimních měsících výrazně ovlivňuje optimální obslužnost obcí a má prvořadý vliv na jejich rozvoj.
V ORP Šternberk je významným dopravním tématem zkapacitnění hlavního tahu ve směru na Olomouc a obchvaty Šternberka. Prvním návrhem je dostavba a modernizace komunikačního tahu celostátního významu pro zajištění vazeb Olomouckého kraje na Bruntál v úseku Olomouc – Šternberk – Horní Loděnice. Dále návrh na umístění přeložky silnice I/46 Šternberk (jihovýchodní obchvat Šternberka) a návrh na umístění přeložky silnice II/444 Šternberk (jihozápadní obchvat).  Mimo zkapacitnění hlavního tahu, obchvatů Šternberka a dílčích obchvatů obcí na komunikaci I. tř. nejsou v území uvažovány další stavby pro silniční dopravu.

Významné komunikace regionu:

I/46 – Základní silniční spoj Olomouc - Opava.

I/45 – V Horní Loděnici se odpojuje od I/46 směrem na Bruntál a Krnov

Nejzatíženějším úsekem je Olomouc – Šternberk a silnice I/45. Problematická je zejména kamionová doprava.

II/440 – Nejméně vytížená silnice II. třídy v SO ORP Šternberk, spojující Město Libavou a Rýmařov.

II/444 – Úsek Uničov – Šternberk – Město Libavá.

II/445 – Úsek Šternberk – Huzová – Rýmařov. 

II/447 – Ve Šternberku se odděluje od silnice I. třídy směrem na Litovel.

Dopravou v je v zastavěných územích zatížena obec Lužice, Hnojice, Žerotín (v některých ÚPD držen obchvat, bez opory nadřazené dokumentace a investora), Mladějovice a Babice. Vytížena je i silnice III. třídy ve Štarnově, která je v havarijním stavu. Silnice II/445 a II/444 ve směru na Město Libavá jsou vedené obtížným terénem. Rychlost a dostupnost přepravy odpovídá také zhoršeným možnostem zimní údržby.

Železniční doprava 

V ORP prošla významnou změnou, a to elektrifikací úseků Šternberk – Olomouc, který byl následován elektrifikací úseku Šternberk – Uničov. Výsledkem je zkapacitnění přepravy a intervalová doprava. Mimo zrychlení došlo také k bez zastávkovému spojení Šternberk – Olomouc, což v návaznosti na silniční dopravu přináší i uvolnění kapacitní komunikace. Intervalová doprava by měla přinést výrazné zlepšení dostupnosti i okolním obcím v SO ORP Šternberk.
Současně s elektrifikací došlo k přestavbě přednádražního prostoru, vybudování autobusového stání a parkoviště. Jedná se o moderní objekt s dostatečnou kapacitou parkovacích míst.
Ve východní části ORP je území obsluhováno tratí spojující Olomouc s Krnovem. Tato trať obsluhuje méně obyvatel a mimo rychlíkového spojení je konečnou zastávkou Moravský Beroun. Na této trati se projevují nedostatky v podobě vysoké (až nedostupné) docházkové vzdálenosti stanice od zastavěného území (Moravský Beroun a Jívová). Z toho vyplývá, že je touto tratí efektivně obsluhován pouze Domašov nad Bystřicí.

Ve východní části ORP je území obsluhováno tratí spojující Olomouc s Krnovem. Tato trať obsluhuje méně obyvatel a mimo rychlíkového spojení je konečnou zastávkou Moravský Beroun. Na této trati se projevují nedostatky v podobě vysoké (až nedostupné) docházkové vzdálenosti stanice od zastavěného území (Moravský Beroun a Jívová). Z toho vyplývá, že je touto tratí efektivně obsluhován pouze Domašov nad Bystřicí.

Letecká doprava

Letecká doprava je zastoupena pouze dopady své činnosti a vnímáním hluku z vojenského újezdu a také z letiště Bohuňovice (vnitrostátní neveřejné letiště). V prostoru Lužic je dle ZÚR plánováno sportovní letiště (D50).

Vodní doprava

Kanál DOL je ve své labské větvi situován v obcích Štarnov, Hnojice a Žerotín. Vzhledem k nulovému významu pro ORP Šternberk, nutností jeho zásobení vodou z lokálních zdrojů a znehodnocení kvalitních půd není považován za přínos.

Cyklistická doprava

SO ORP Šternberk má díky své poloze dobré předpoklady pro rozvoj cyklistické dopravy. Přechod rovinaté Hané a podhůří Nízkého Jeseníku nabízí široké spektrum cyklistických terénů vhodných pro rodiny s dětmi i pro náročné cyklisty preferující horská kola. Na propagaci těchto cyklotras se podílí Mikroregion Šternbersko a MAS Šternbersko.
Od Uničova vede přes Mladějovice, Babice, Šternberk a Štarnov cyklostezka až do Olomouce. V letech 2022 a 2023 proběhla oprava poškozených částí cyklostezky Hvězdná (na trase Šternberk-Olomouc) a povrch je tedy v bezvadném stavu.

Technická infrastruktura

Vodovodem je vybavena téměř celé obydlené území ORP Šternberk. Vodovodní síť chybí v menších obcích a místních částech Šternberka. Jako problematická se tato skutečnost jeví v místní části Těšíkov. Dále není vybudován vodovod v Mutkově, jednotlivé nemovitosti mají své individuální zdroje (studny). Napojení na vodovodní síť bylo v poslední době vyřešeno v Jívové, Lipině a Domašově u Šternberka. V roce 2018 v Jívové instalovala Moravská Vodárenská nejmodernější technologii úpravy vody. Voda se upravuje pomocí osmózy. Od uvedení do provozu nebyl s vodou sebemenší problém.

Kanalizací napojenou na ČOV je zasíťováno až 75% obyvatel, především v nížinatých částech ORP. Obdobně jako u vodovodu jsou hůře napojeny místní části (napojení přilehlých místních částí Moravského Berouna je plánováno a je podmínkou pro zajištění kvality vodního zdroje). Problematicky se jeví chybějící čištění odpadních vod v Hraničných Petrovicích, Domašově nad Bystřicí, Lipině, Horní Loděnici, Norberčanech a Těšíkově.

Plynofikováno je území Hané (Komárov, Mladějovice, Strukov, Žerotín, Hnojice, Lužice, Babice, Hlásnice, Štarnov a Šternberk) a Moravský Beroun a východní část Arnoltic u Huzové. V oblasti plynofikace nelze očekávat rozsáhlejší úpravy a rozšiřování stávající sítě.

Všechny obce SO ORP jsou elektrifikovány. V území byla v nedávné době realizována výstavba vedení zvláště vysokého napětí, další stavby v oblasti přenosové soustavy elektrické energie jsou především místního charakteru.

V území je v současné době situováno 14 větrných elektráren. Dalších 3 elektrárny jsou navrhované v Huzové a 5 v Jívové. Větrné elektrárny v obci Jívová byly předmětem změny územního plánu v roce 2023.

Optická síť zajišťující kvalitní internetové připojení, je vedena ve Šternberku a v Moravském Berouně (sídliště).

Problematika technického vybavení konkrétních obcí je podrobně řešena na kartách obcí a ve výkrese technické infrastruktury. Datově tato oblast prochází nejčastější aktualizací a je také zatížena největším rozptylem poskytovatelů, z nichž mnozí nejsou schopni naplnit zákonné podmínky pro vlastníka technické infrastruktury.