Hospodářský pilíř
Sociální pilíř
Pilíř pro životní prostředí

Správní obvod obce s rozšířenou působností Šternberk je součástí Olomouckého kraje v okrese Olomouc. Tvoří jej 22 obcí. Poslední připojenou obcí je Město Libavá, která se v roce 2016 odtrhla z vojenského újezdu Libavá. Město Moravský Beroun a obec Huzová byly připojeny z Moravskoslezského kraje, kde dříve příslušely okresu Bruntál.

V rámci Olomouckého kraje jsou sousedními SO ORP Uničov, Litovel, Olomouc a dále Vojenský újezd Libavá. Sousedními SO ORP v Moravskoslezském kraji jsou Rýmařov, Bruntál a Vítkov.

SO ORP Šternberk lze označit jako bránu spojující oblast úrodné, nížinné Hané s podhorskou krajinou Nízkého Jeseníku. Oblast Nízkého Jeseníku je zasažena především dodnes trvajícím vlivem odsunu německého obyvatelstva a vyvářením vnitřních periferií. Tyto periferie se nacházejí v blízkosti hranice s Moravskoslezským krajem a vojenským újezdem. Jedná se o specifickou oblast republikového významu SOB3 (Jeseníky – Kralický Sněžník) a specifickou oblast nadmístního významu SOB-N2 (Budišovsko – Vítkovsko).

Přírodní podmínky

Geologie

Z geologického hlediska lze ORP Šternberk rozdělit do tří oblastí. V západní části se nacházejí kvartérní horniny sedimentárního typu. Jsou to převážně nezpevněné písčité horniny. Severně přechází v devonské vulkanity, které propojují západní oblast nezpevněných sedimentů s oblastí sedimentů zpevněných. Téměř v celé části ORP pak převažují horniny typu droba, prachovce a pro Nízký Jeseník typické jílové břidlice. Kolem vodních toků se pak vyskytují deluviální horniny.

Významné geologické lokality

Malý Rabštejn – šedesát metrů vysoká skaliska na východní straně řeky Bystřice.
Kamenné proudy u Domašova – Přírodní památka
Bělkovice – Tepenec – šestietážový činný lom

Geomorfologie

Území SO ORP se nachází z geomorfologického hlediska na území 2 celků. Jedná se o celky Nízký Jeseník a Hornomoravský úval. Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy s pozůstatky sopečné činnosti. Je tvořen především prvohorními, kulmskými sedimentovanými horninami, spočívající na předchozích sedimentech a vulkanitech, vzniklých intenzívní sopečnou činností na dně devonského moře. Oblast Nízkého Jeseníku byla vždy známa těžbou barevných a drahých kovů. 

Hydrogeologie

SO ORP Šternberk se nachází na pomezí dvou hydrologických regionů. Jedním z nich je na západě Pliopleistocén Hornomoravského úvalu, na východě pak leží hydrologický region s názvem Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy. 

V ORP Šternberk se vyskytují dvě povodí. Větším z nich je povodí Moravy, které zasahuje do většiny území. Východně se pak nachází povodí Odry, které leží na území obcí Norberčany a Město Libavá.

Ochrana přírody a krajiny

Na území SO ORP Šternberk se nevyskytují žádná velkoplošná chráněná území. Maloplošná chráněná území jsou reprezentována přírodní rezervací Panské louky v katastru obce Moravský Beroun a přírodní památkou Kamenné proudy u Domašova.

Ptačí oblast Libavá se výrazně odlišuje od okolního prostředí a svým charakterem a celkovou rozlohou představuje naprosto svérázný a unikátní region v moravských zemích. Evropsky významná lokalita Libavá se vyznačuje vysokou mírou zachovalosti. V ORP Šternberk zasahuje do katastru obce Jívová a obce Domašov nad Bystřicí. 

V SO ORP Šternberk se nachází 2 přírodní parky. PP Sovinecko leží v jihozápadní části Nízkého Jeseníku, odkud zasahuje na sever až k hranici CHKO Jeseníky. Oblast je významná díky historické těžbě minerálů a hornin. V parku leží národní přírodní památka Rešovské vodopády. PP Údolí Bystřice kopíruje tok řeky Bystřice. Nachází se zde původní a přirozená druhová skladba zachovalých lesů. Významná je přírodní památka Kamenné proudy u Domašova nad Bystřicí, kde jsou dominantou mrazové sruby a kamenná moře.

Dopravní infrastruktura

Území ORP Šternberk je pokryto silniční sítí v dostatečné hustotě. I přes výrazné zlepšení úpravy vozovek zůstává problémem kvalita povrchu, šířka vozovky a z nich plynoucích časových dojezdů. Toto omezení je z velké části způsobeno reliéfem (zařezaná údolí) a také klimatickými podmínkami. Náročná údržba v zimních měsících výrazně ovlivňuje optimální obslužnost obcí a má prvořadý vliv na jejich rozvoj.

V ORP Šternberk je významným dopravním tématem zkapacitnění hlavního tahu ve směru na Olomouc a obchvaty Šternberka. Prvním návrhem je dostavba a modernizace komunikačního tahu celostátního významu pro zajištění vazeb Olomouckého kraje na Bruntál v úseku Olomouc – Šternberk – Horní Loděnice. Dále návrh na umístění přeložky silnice I/46 Šternberk (jihovýchodní obchvat Šternberka) a návrh na umístění přeložky silnice II/444 Šternberk (jihozápadní obchvat).  

Železniční doprava prošla významnou změnou, a to elektrifikací úseků Šternberk – Olomouc, který byl následován elektrifikací úseku Šternberk – Uničov. Výsledkem je zkapacitnění přepravy a intervalová doprava. Mimo zrychlení došlo také k bez zastávkovému spojení Šternberk – Olomouc, což v návaznosti na silniční dopravu přináší i uvolnění kapacitní komunikace. Intervalová doprava by měla přinést výrazné zlepšení dostupnosti i okolním obcím v SO ORP Šternberk. 

SO ORP Šternberk má díky své poloze dobré předpoklady pro rozvoj cyklistické dopravy. Přechod rovinaté Hané a podhůří Nízkého Jeseníku nabízí široké spektrum cyklistických terénů vhodných pro rodiny s dětmi i pro náročné cyklisty preferující horská kola. Na propagaci těchto cyklotras se podílí Mikroregion Šternbersko a MAS Šternbersko.

Technická infrastruktura

Vodovodem je vybavena téměř celé obydlené území ORP Šternberk. Vodovodní síť chybí v menších obcích a místních částech Šternberka. Jako problematická se tato skutečnost jeví v místní části Těšíkov. Dále není vybudován vodovod v Mutkově, jednotlivé nemovitosti mají své individuální zdroje (studny). Napojení na vodovodní síť bylo v poslední době vyřešeno v Jívové, Lipině a Domašově u Šternberka. V roce 2018 v Jívové instalovala Moravská Vodárenská nejmodernější technologii úpravy vody. Voda se upravuje pomocí osmózy. Od uvedení do provozu nebyl s vodou sebemenší problém.

Kanalizací napojenou na ČOV je zasíťováno až 75% obyvatel, především v nížinatých částech ORP. Obdobně jako u vodovodu jsou hůře napojeny místní části (napojení přilehlých místních částí Moravského Berouna je plánováno a je podmínkou pro zajištění kvality vodního zdroje). Problematicky se jeví chybějící čištění odpadních vod v Hraničných Petrovicích, Domašově nad Bystřicí, Lipině, Horní Loděnici, Norberčanech a Těšíkově.

Plynofikováno je území Hané (Komárov, Mladějovice, Strukov, Žerotín, Hnojice, Lužice, Babice, Hlásnice, Štarnov a Šternberk) a Moravský Beroun a východní část Arnoltic u Huzové. V oblasti plynofikace nelze očekávat rozsáhlejší úpravy a rozšiřování stávající sítě.

Všechny obce SO ORP jsou elektrifikovány. V území byla v nedávné době realizována výstavba vedení zvláště vysokého napětí, další stavby v oblasti přenosové soustavy elektrické energie jsou především místního charakteru.

Politika územního rozvoje

Dokument Politika územního rozvoje ČR (PÚR ČR) určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. V Politice územního rozvoje se rovněž vymezují oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje, a dále stejně významné oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy a koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy se stanovují kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech změn v jejich využití.
Politika územního rozvoje ČR je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.

Město Šternberk a obec Štarnov leží v rozvojové oblasti OB8, vymezenou politikou územního rozvoje ČR a zpřesněnou zásadami územního rozvoje. Jedná se o území, které je ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Olomouce.

Specifické oblasti jsou vymezovány v územích, ve kterých se v porovnání s ostatním územím ČR dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území. Tyto oblasti jsou vymezovány schematicky. Obce v ORP Šternberk patří do specifické oblasti SOB9, kde se projevuje aktuální problém ohrožení území suchem.  

Zásady územního rozvoje

Dle platné ZÚR Olomouckého kraje jsou Hnojice a Žerotín částečně součástí specifické oblasti ST2, s vysokou koncentrací stávající a očekávané těžby nerostných surovin. Téměř celé území s výjimkou Štarnova je součástí specifické oblasti SOB-k2.

ZÚR dále vymezuje v řešeném území VPS pro dopravní a technickou infrastrukturu. Konkrétní VPS níže v přiložené tabulce.

D66, D67	Rekonstrukce železniční trati
D62, D06, D28, D38	Obchvatové části komunikací I. tř.
D37	Východní obchvat Šternberka
D033	Západní obchvat Šternberka
D44	Dopravní řešení komunikací II. tř.
E8, E9, E04	Koridory pro elektroenergetiku
D50	Letecká doprava
VPO	Koridory ÚSES

 

Vyskytuje se zde také rezerva RD7 pro koridor Dunaj – Odra – Labe (DOL), návrh plochy pro vodohospodářskou stavbu Šternberk.

Město Šternberk je přirozeným centrem regionu. Prochází jím veškeré důležité dopravní spoje a svým počtem obyvatel je největším městem v SO ORP. Vykonává také činnost pověřeného úřadu pro dalších 19 obcí. Obvod výkonu stavebního úřadu zahrnuje k těmto obcím navíc obce Bohuňovice a Hlušovice.

Vazby s okolními SO ORP jsou realizovány především prostřednictvím transportních koridorů silniční a železniční dopravy. Nachází se zde komunikace první třídy I/46 směr Olomouc – Opava a komunikace první třídy I/45 směr Bruntál. Železniční doprava je realizována ve směru Olomouc – Krnov a Olomouc – Uničov, Šumperk.

Na území zasahují dva rekreační krajinné celky Šternbersko a Olomoucko – východ. Dále pak Kulturní krajinná oblast KKO9.

Regionální spolupráce

Na území SO ORP Šternberk působí MAS Šternbersko, Mikroregion Šternbersko a Mikroregion Moravskoberounsko. Mikroregion Šternbersko s centrem ve městě Šternberk byl založen s cílem iniciovat spolupráci obcí na místní úrovni v roce 2015. Dílčími cíli jsou společná řešení problémů, zlepšení přenosu informací mezi obcemi, pomoc při zpracování a příprav projektů vedoucích k revitalizaci venkovského prostoru regionu. Konkrétním výsledkem práce mikroregionu je například společný geografický informační systém, rozvoj cyklistické infrastruktury a door-to-door systém sběru a svozu odpadu. Do Mikroregionu Šternbersko náleží obce Babice, Bělkovice-Lašťany, Bohuňovice, Dolany, Domašov u Šternberka, Hlásnice, Hlušovice, Hnojice, Horní Loděnice, Hraničné Petrovice, Huzová, Jívová, Komárov, Liboš, Lipina, Lužice, Město Libavá, Mladějovice, Moravský Beroun, Mutkov, Norberčany, Řídeč, Samotišky, Strukov, Štarnov, Štěpánov, Tovéř, Žerotín.

Žádná data

Žádná data