Město má jasně dané členění - v západní části je průmyslová zóna, severovýchodní část je obytná a jihozápadní část je rekreační zóna. Další rozvoj by měl nadále zachovat toto členění.
Jádro města je chráněno městskou památkovou zónou. Tento prostor a jeho okolí si zaslouží zvýšenou pozornost v případě dalších stavebních záměrů.

Šternberk - město
Jádro města se rozkládá na levém břehu Sitky. Členitý terén podmínil složitost půdorysné osnovy města. Nejstarší část je dnešní Bezručova ulice a na ni navazující ostatní ulice, která byla založena jako ulicový typ. Horní náměstí je pravidelného čtvercového tvaru s dochovaným historickým rázem a s dominantním postavením kostela Zvěstování P. Marie s klášterem. V nejstarší části města je necitlivě umístěn polyfunkční objekt, který naprosto nerespektuje původní uliční čáru, kontext okolní zástavby ani její tvarosloví a vyčleňuje se měřítkem.
Lokalita rodinných domů vilového typu.
Areál nemocnice se školou v dobré docházkové vzdálenosti s návazností na centrum.
Rodinné domy pozdější druhé poloviny 20. stol. městského charakteru. S výškovou hladinou dvě nadzemní podlaží.
Areál psychiatrické léčebny s klasicistním charakterem a velkým podílem zeleně. Jednotlivé objekty nenavazují na původní urbanistickou stopu. Tvoří měřítkový přechod mezi průmyslovou a obytnou částí města. Výšková hladina nepřekračuje tři nadzemní podlaží, kromě bytového domu v zadní části areálu který výškově narušuje celkový charakter.
Průmyslové zóny v převážně dobrém technickém stavu a využívány. Jsou situovány na západní straně města. Převážně nízká halová zástavba. Výjimku tvoří sila, která jsou negativní dominance obce.
Lokalita rodinných domů ze 70. a pozdějších let. Urbanisticky nenavazuje na strukturu města a je jeho "satelitem". Převažují zde neproporční úzké a dlouhé pozemky.
Lokalita rodinných domů na urbanistické stopě historického sídla. Vybíhá její páteřní komunikace kolmo na hlavní osu města. Jedná se o velmi nesourodou lokalitu - různé styly domů s pestrým tvaroslovím, různá měřítka, nedží se uliční čára.
Stará průmyslová zóna, jejíž severní část je využívána jako nákupní centrum s vazbou na centrum města.
Bytové domy, které jsou necitlivě umístěny (u historického centra města) a které nerespektují původní kontext okolní zástavby ani její tvarosloví a vyčleňují se měřítkem.
Bytové domy, které se mísí se zástavbou solitérních rodinných domů.
Lokalita rodinných domů na historické stopě zástavby. Přirozeně navazuje na centrum města, respektuje historické založení i měřítko. Působí uceleným dojmem, převažují objekty z 60. let. Na lokalitu navazuje lokalita Obora, s rozvolněnou zástavbou.
Chatová oblast na jihovýchodní straně města, která vznikla v druhé polovině 20. století.
Rodinné domy z 80. let s převažující solitérní zástavbou. Ve východní části zahrádkářské kolonie.
Čtvrť vilové zástavby s klasicistními prvky přecházející volně (od jihu k severu) k rodinným domům.

Krákořice - místní část
Ulicová zástavba je lokálně rozšířena do prostoru malé návsi, která se rozprostírá po jedné straně hlavní komunikace.
Zachovalá původní sídelní struktura. Obytné domy jsou orientované štíty do návsi. Nové objekty doplňují starou zástavbou bez návaznosti na původní urbanistický systém.
Ve východní části obce je situován zemědělský hospodářský dvůr.

Chabičov - místní část
Centrální prostor návsi je ve velké míře zachován. Prostor návsi se utváří kolem průběžné komunikace do čočkovitého tvaru. Součástí návsi je rybník a malý kostel.
Zástavba je do veřejného prostoru orientována jak štíty, tak i okapy. Jsou ve velké míře zachovány původní statky. Na centrální návsi jsou stavby ze 70. let. Nová zástavba prorůstá do původní struktury. Nerespektuje ale urbanistické založení a měřítko, a tak se výrazně vyčleňuje z původního kontextu.
Malá oblast nové zástavby na západě obce. Snaha respektovat kontext venkova.
Zemědělský dvůr. Málo využívaný a částečně ve špatném technickém stavu.

Těšíkov - místní část
Náves je ulicového typu, bez prostorového rozšíření (úzká) s navazujícími budovami, které mají buď štítovou, nebo okapovou orientaci. V tom to urbanistickém způsobu založení se nadále pokračuje. Je zde rekreační potenciál.
Bytový dům, který je necitlivě umístěn u objektu z r. 1931 a který narušuje ucelený ráz obce. Je nevhodný svým měřítkem i charakterem.
Rekreační chatová oblast na severním okraji obce navazující na vesnickou zástavbu. Urbanistickou strukturou se vyčleňuje z obce. Jedná se o menší chaty se šikmými strmými střechami.
Zemědělský areál umístěn jihovýchodně od obce je dnes využíván soukromou firmou. Je v dobrém technickém stavu.

Dalov - místní část
Centrální prostor návsi není jasně definován. Dnes se však utváří převážně kolem centrální veřejné zeleně.
Původní charakter obce se utvářel podél stávající vodoteče a je v hlavních rysech zachován. Nová zástavba vrůstá do stávajících proluk. Ve většině případů se nové stavby snaží zachovávat základní proporční měřítko a tvar. Původní charakter zástavby má štítovou orientaci.
V obci je jeden bytový dům.
V obci je několik poměrně rozsáhlých chatových oblastí. Některé jsou citlivě či neutrálně začleněné do urbanistického organismu obce, jiné méně vhodně.
Bývalý areál zemědělského družstva je dnes málo využíván a částečně je ve špatném technickém stavu.

Doporučení:
Město má velké památkové bohatství, které s přírodním bohatstvím okolo města je velkým potenciálem pro rekreaci, která by se měla nadále rozvíjet.
Další rozvoj města by byl vhodný v rámci zastavěného území a dále v návaznosti na urbanistickou strukturu v severní a východní části města. Zástavba by měla vycházet z kontextu okolní zástavby a to hlavně měřítkem, uliční čarou, charakterem a tvarem parcel. Nedoporučuje se výstavba bytových domů na okraji sídla a jejich mísení se zástavbou rodinných domů.
Nedoporučuje se ani "satelitní" zakládání obytných lokalit bez vazby na místní tradici a kontext.
Průmysl rozvíjet ve stávajících areálech, nové případně situovat na západní stranu města.
Je vhodné starou průmyslovou zónu, s vazbou na centrum města, dále využívat jako nákupní centrum a k této funkci revitalizovat i ostatní objekty.

Místní části
Při nové výstavbě by mělo být n prvním místě využito současných proluk.
Další rozvoj obce by měl být umístěn v navazujícím kontextu rozvoje obcí.
Pro rozvoj hospodářských aktivit v maximální míře využívat stávající průmyslové nebo zemědělské areály.