Obec Oskava dostala svůj název podle vodního toku Oskavy, který protéká obcí. První písemná zmínka o obci byla pochází z roku 1344, bylo prokázáno rýžování zlata již ve 13. století. Obec má čtyři části - Oskava (k. ú. Oskava, Nemrlov a Václavov u Oskavy), Bedřichov (k. ú. Bedřichov u Oskavy), Mostkov (k. ú. Mostkov), Třemešek (k. ú. Třemešek). 

Pečeť Oskavy připomíná hornické a hutnické činnosti místních obyvatel v historii obce. V současném znaku je zobrazen zkřížený mlátek a kopáč doplněný o modrý dělený štít, která zobrazuje zmíněný vodní tok. Zlatý lev představuje dlouhodobou příslušnost obce k šumvaldskému panství. Dva zlaté smrky na okraji erbu zobrazují rozsáhlé lesní plochy v katastru. Modré lněné květy odkazují někdejší tkalcovskou tradici v obci. 

Obec leží v údolí podél zmíněného vodního toku, který je obklopen Hraběšickou hornatinou. Region je cílem turistické aktivity díky zřícenině hradu Rabštejn v místní části Bedřichov. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1318. Další písemnou zmínku máme až z roku 1398, kdy markrabě Jošt zastavil Pročkovi z Kunštátu a Bouzova rabštejnské zboží. Od 15. století často střídal zástavní majitele, v sedmdesátých letech 15. století jej drželi Tunklové z Brníčka. Počátkem 16. století jej získali Žerotínové a sídlo panství přenesli do Janovic. Vzhledem k jeho poloze nebyl hrad užívaný a v roce 1535 je uváděn jako pustý. Za třicetileté války Rabštejn dobyli roku 1645 Švédové, ale již následujícího roku jej obsadili zase císařští, aby byl jejich oporou na severní Moravě až do konce války. Ještě koncem 17. století byl hrad opravován jako možná záštita proti tureckému nebezpečí, ale po porážce Turků u Vídně roku 1683 byl opuštěn a změnil se ve zříceninu.

V roce 2001 se obec stala členem mikroregionu Uničovsko, nicméně je součástí MAS Šumperský venkov. Zajímavostí je vyvěšování zlato-červené moravské vlajky na obecním úřadě vždy 5. července. Tato tradice se drží od roku 2011.